Proč ještě nejsem hotová s Flemingovými

Říká se, že stará láska nerezaví.

Tady jde především o příběh, který se mě stále nepouští - nebo se já nepouštím jeho.

Od roku 2017, kdy vyšel první díl Flemingových, jsem plánovala napsat příběhy všech tří bratří. Druhý díl spatřil světlo světa v roce 2020 a od té doby jsem — s menšími či většími (no dobře, spíš menšími) úspěchy — hledala cestu k tomu poslednímu.

Teprve před Vánocemi 2023 se něco zlomilo. Chytila jsem ten správný dech a postavila alespoň dvě třetiny příběhu. A pak přišla moje sestra, přečetla si to a suše prohlásila: "Hm… umíš to líp."
Rudý hadr. Býk. A mně bylo jasné, že nezbývá než znovu otevřít motivace, rozplést zápletky a hledat jiné způsoby vyprávění. Poslední tečku jsem napsala v květnu 2024. Ale při letním editu jsem zjistila, že tečka byla vlastně jen čárka. A tak se psalo dál, až téměř o rok později konečně přišel pocit: teď už se to dá ukázat prvním betám.

Jenže tady se ukázalo, že jsem megaloman. A trochu cvok. Během práce na třetím dílu jsem se totiž opakovaně vracela k prvním dvěma, kvůli návaznostem a detailům, a přitom jsem si nemohla nevšimnout, jak se změnil můj styl. Chtěla jsem, aby celá trilogie byla vyrovnaná. Tak jsem si řekla, že oba první díly ještě před vydáním třetího protáhnu mírným editem.

První díl šel překvapivě hladce. Linie byla jednoduchá, ale funkční, kontrasty mezi hlavními postavami pořád živé. Jen jsem je ještě trochu posílila, přidala vzpomínky, širší zázemí a souvislosti. Druhý díl… to už byl jiný příběh. Střed nudný, závěr přehuštěný. Rozhodla jsem se tedy "vypreparovat motor" — vyjmout střed, opravit ho, vrátit zpátky a závěr jen lehce upravit. Jenže nově opravený motor si s původní převodovkou nerozuměl, takže jsem nakonec předělala i závěr.
A víte co? Bavilo mě to. Příběh se prohloubil, přestal být tak odtažitý, postavy už jen nepozorujeme, ale prožíváme s nimi.

Třetí díl teď prochází betami a reakce jsou zatím spíš kosmetického rázu, takže snad to dlouhé čekání přineslo ovoce. Přiznám se, že je pro mě těžké ten proces sdílet se čtenáři v přímém přenosu — protože vypadá, že nedělám nic jiného než se neustále přehrabuji v těch samých třech příbězích. Ale právě během téhle práce se mi pod rukama objevily náznaky nových příběhů. Tentokrát o vedlejších postavách. A možná, jen možná, mě čeká další "věčný vztah".