Jan Kucin nás v druhém dílu poutavé fantasy série Koruna snů zavádí hlouběji do napínavého dobrodružství, kde se osudy postav cestou k budoucnosti musí poprat s hlubokou minulostí, která na ně číhá.
Po tragických událostech ve městě Poslední Přání se Erikovi a jeho společníkům přetrhlo lano, poutající je k bezpečným břehům. Sourozencům Devě a Kerinovi se uzavřely dveře domova, a tak se společně s pirátkou Lily a Erikem Bertonem vydávají na nebezpečnou pouť do Mořské Brány, hledat útočiště.
Dorian a Vladimír Bertonovi se však v Mořské Bráně vyrovnávají s následky svých předchozích rozhodnutí, a jejich cesty plné krve, drog a magie nejsou procházkou růžovým sadem. Pletou sítě intrik a moci, ale zdá se, že všechno klouže mezi prsty.
A pak je tu Solomon, který se vydává na cestu, aniž by věděl kam a proč. Jeho mysl je rozervána mezi tisíce let staré události a touhu najít klid. Jenže cosi ho nutí pokračovat, ač to možná bude znamenat, že obětuje tělo i duši.
Jan Kucin představuje spletitý epos plný nečekaných zvratů a dojímavých momentů. Připravte se na Nekonečný krok, který vás vtáhne do magického světa a nechá vás toulat se temnými uličkami osudu.
Když padá hvězda, něco si přej, když padá a padá a mizí v dálce
Když padá hvězda, něco si přej, třeba ať učiní přítrž téhle válce…
(str. 207)
Jak je patrno z úvodu, v Nekonečném kroku se rozvíjí několik dějových linií, přičemž každá z nich nese specifickou náladu, způsob vyjadřování a zvláštní poetiku.
Kupříkladu Mořská Brána je místem, kde to tepe životem a smrtí a atmosféra dýchá steampunkem. Městem nenápadně roztahuje pařáty démon, což je popsáno tak sugestivně a plíživě, až jde místy po zádech mráz. Příjemný lehce thrillerovitý nádech podporuje postupné zjišťování, jak vliv temnoty pomalu prorůstá do vládních struktur.
Lovci zase připomínají nějaký idylický indiánský kmen žijící v souladu s přírodou a její moudrostí - což, jak se dále ukazuje, je jen jedna z vrstev jejich existence. I oni se potýkají s problémy, které s sebou nese velká moc a pokušení ji využít. Kdo kým manipuluje a kdo je na té správné straně?
Mnoho otázek, které prozatím zůstávají bez odpovědi a vzbuzují nejistotu a napětí. Komu fandit? Ten, který se zdá zlý, může být jediný, kdo má pravdu - anebo je taky všechno úplně naopak. Přiznám se, že bych u této linie ocenila nějaký záchytný bod a střípek konkrétna. Něco, co se alespoň prozatím, bude tvářit jako jasná odpověď.
Co se autor rozhodl provést Solomonovi, to mi ani po přečtení této bezmála šestisetstránkové bichle není zcela jasné. Pirátova osobnost je v brutálním rozkladu a on chudák bojuje o život a zároveň i o duši a příčetnost. Navzdory množství nejasných náznaků a filosofických otázek, přináší tato linie také spoustu akce a odhaluje další zvláštní magická stvoření.
Kromě toho se dozvídáme víc i o místopisu, historii a politice. No a politika je podaná skvěle realisticky - je mnohoznačná, komplikovaná a co se jeví jasně, může být pozítří jinak. V této linii je naznačeno celkem polopatě, kdo tu hraje za záporáky. Co zůstává dosud utajeno, je jejich PROČ.
Ve zkratce se dá říci, že svět Koruny snů je velice pestrý a báječně široký, takže si jej užijí především milovníci fantasy worldbuildingu.
Větvení příběhu se jeví zpočátku jednoduše, ale následně se některé linie proplétají a postavy přecházejí z jedné linky do druhé, což při nepozornosti může komplikovat pochopení děje.
Charaktery jsou velmi hluboce prokreslené. Autor si na to také bere poměrně dost prostoru a nikam nechvátá. Následkem tohoto poctivého přístupu si čtenář může vybudovat k postavám vztah a jejich osudy prožívá tu a tam i se slzičkou v oku.
Dorian a jeho otec Vlad jsou typičtí zástupci lehké dark fantasy. Drsní, obroušení světem, neštítící se ani poněkud mafiánských praktik, přesto velice sympatičtí. Toho autor dosahuje především nahlédnutím do jejich vztahů s blízkými, vzájemné sounáležitosti a loajality a také pochopitelných motivací.
Za zmínku stojí v podobném duchu například též Kerin, který se v minulém dílu zásadním způsobem podílel na poražení nepřítele a nyní musí bojovat dál - tentokrát s temnotou uvnitř sebe. Sílu pokračovat mu dává především strach o sestru Devu, o níž zde už začínáme tušit, že nebude jen tak obyčejná.
Pirátka Lily zase výborně odlehčuje atmosféru, přitom zůstává stále na stráži a svou pragmatičností tvoří protipól Erikově zásadovosti a nezkušenému přístupu ke světu.
Do děje je vrženo také velké množství menších postav, které se občas objeví, zmizí pod hladinou příběhu a následně se vynořují znovu s nejasným, ale evidentně důležitým posláním. S těmito postavami, obzvláště se jedná o politické činitele, ale i některé další, se mi coby čtenáři pracovalo nejobtížněji a to i přesto, že si dal autor práci, aby každou na počátku knihy dost obšírně představil.
Popisů však bohužel bylo na můj vkus na jednom místě až příliš mnoho, zřejmě z toho pak plyne má částečná nepozornost a následná zmatenost.
Obecně bych řekla, že Koruna snů bude série, kterou se vyplatí přečíst si víckrát. Při každém dalším čtení odhalí čtenář nové vrstvy a souvislosti, které mu předtím unikly.
Jelikož se ale Kucinův styl čte příjemně a je čistý a různorodý, nebude takové opakování žádná otrava nebo nuda.
Jazykové nadání mu nechybí a předvádí je v mnoha polohách, od učených disputací po pirátské sprosťárny.
Neodpustím si posteknutí, že nakladatelství mohlo dát o něco více péče korekturám, tu a tam unikla nějaká stylistická neohrabanost nebo podivně poskládaná věta, překlep… ale u díla tohoto rozsahu nic neodpustitelného.
"Ještě je tu třetí eventualita," prohlásil Erik, a když se k němu muž se zájmem otočil, pohlédl mu do očí.
"Na začátku možnosti existovaly. Činy a rozhodnutí však postupně nevyhnutelnost vytvořily. Zatímco původně koruna mohla být čímkoliv, na konci už neměl mužík jinou možnost než ji vnímat jako vězení. Možná už v té chvíli ono vězení dokonce ani nemohl nepřijmout."
(str. 393)
Koruna snů je plánovaná jako čtyřdílná sága, a asi i proto se Nekonečný krok potýká s typickým "problémem středu" - v knize se toho stane spousta a všechno je určitě důležité, ale celkové rozuzlení je ještě v nedohlednu.
Přesto musím velmi pochválit, že oproti úvodnímu dílu (Když padaly hvězdy moje recenze pro čteme české autory) se tady mnohem lépe pracuje s gradací děje a s výbornou eskalací napětí až ke grandióznímu finále.
Temnota stále nenápadně sílí a zákonitosti magie začínají teprve tu a tam probleskovat, což podporuje efekt zvolna se koulející sněhové kuličky, z níž se těsně před koncem stává pořádná lavina.
Co už tak moc nepotěší je, že na třetí díl si budeme muset nějakou dobu počkat a přitom se bát o své oblíbené hrdiny. Ze spisovatelského hlediska však považuji za výhru, když se podaří tento pocit ve fanoušcích vyvolat, takže bych nerada, aby to vyznělo, že to považuji za chybu.
Součástí knihy jsou i mapy na předsádkách pevné vazby, které pomáhají k lepší orientaci a nejsou tudíž samoúčelnou ozdobou.
Nekonečný krok od Jana Kucina je důstojným druhým dílem, který příjemně zvedá laťku v rámci série a nechává fanoušky hladovět po dalších osudech hrdinů, které prokreslil tak bravurně, že si je lze oblíbit a pak se o ně opravdově bát.
Autorův osobitý styl bude bavit především milovníky propracovaných klasičtějších fantasy, čtenáře, kteří si rádi udělají na knihu čas a užijí si hluboké ponoření do širokého realistického světa.
Nezbývá, než doufat, že čekání na třetí díl nebude nekonečné.
Druhý díl původní české fantasy série Koruna snů o světě, z něhož zmizela magie. Tragické události ve městě Poslední Přání donutily Erika a jeho společníky uprchnout a bojovat o holý život. Sourozencům Devě a Kerinovi se tak zavřely dveře pro návrat do rodné Lovecké osady. Skupina se proto vydá na strastiplnou cestu do vytouženého bezpečí Mořské Brány. Mnohé síly v království se však už daly do pohybu.
Na Vrbenské vrchovině vypukla válka a strach, živený pověrami a krutostí, není to jediné, co zachvátilo lidská srdce. Lovci začínají chápat, že největší boj podstoupí s minulostí, budoucností a s tím, co sami sobě dovolí.
Dorian a Vladimír Bertonovi se v Mořské Bráně vyrovnávají s následky vlastních kroků, pošpiněných krví, drogami a magií. Udržet pohromadě síť intrik a moci je však stále těžší. A démonův vliv se zatím trpělivě plazí do všech stran.
Solomon se vydává až na druhý konec světa. Neví proč ani kam přesně. Jeho rozpolcená mysl mu však nedá vydechnout. Tisíce let neskutečna se v něm mísí s touhou konečně vše nechat být. Jenže on musí jít dál, i kdyby mu cesta nakonec rozervala tělo i duši.
Vydáno: 2023, Host
Když se slunce váhavě vyhouplo nad obzor, zahalený mraky, zbývaly do Vánoc dva dny. Ohřívadlo v nohou postele už dávno vychladlo, ale na tom nezáleželo, protože pod tlustou peřinou bylo teplo. Dokonce horko, když ji Fergusson držel v náručí.
Dvoukoláček hrkotal po cestě k domu a jeho zvuk přivolal nedočkavé ženy. Harriet i Madelyn vyšly na dvůr.
Fergusson se sice vrátil do společné ložnice, ale kdyby byla vdaná za kapitána zaoceánské lodi, toho času na druhém konci světa, vedla by s ním možná kvalitnější konverzaci - pokud by tu a tam poslal nějaký dopis.
